landmark

Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích · 28. října, 364 52 Žlutice

Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích je nejstarší architektonickou památkou svého druhu v celém Karlovarském kraji. Gotická trojlodní bazilika stojí na mírně svažitém terénu pod náměstím a díky tomu je celá stavba členěna do několika výškových úrovní, propojených vnitřními schodišti. Dějiny kostela sahají hluboko do středověku — pod nynější dlažbou byl objeven pozůstatek staršího románského chrámu z doby kolem roku 1150, přičemž výstavba současné gotické baziliky začala v polovině 14. století za vlády Jana Lucemburského.

Stavební vývoj

Výstavba probíhala po více než dvě století. Presbytář byl dokončen ve druhé polovině 14. věku a přibližně ve stejné době vyrostla i přilehlá severovýchodní věž. Hlavní loď byla uzavřena klenbou v roce 1447, severní boční loď vznikala v letech 1481–1494 a jižní loď byla dokončena až v roce 1536. Kostel tak nese stopy celé stavební epochy pozdní gotiky.

V roce 1660 se zřítila zadní věž a poškodila presbytářovou klenbu, která musela být přeložena jako valená klenba s lunetami. Požár z roku 1779 zasáhl západní věž, jež byla v letech 1780–1782 přestavěna v barokním duchu — dnes ji zdobí sochy sv. Norberta a sv. Augustina (1782) na nárožních pilířích a završuje ji pyramidová střecha s lucernou a cibulkovou kopulkou. Rozsáhlá celková rekonstrukce proběhla v letech 1910–1914 a opakovala se v letech 1973–1994.

Architektura

Kostel je orientovanou gotickou trojlodní bazilikou z lomového kamene. Hlavní loď sahá do výšky 14 metrů a je zaklenuta čtyřmi poli žebrové křížové klenby. Presbytář — nevyosený vůči hlavní lodi — nese sedm stupňovitých opěrných pilířů a renesanční ornamentální malby na jižní stěně. Boční lodě osvětlují osmidílná okna a v jižní lodi upoutá pozornost gotický portálek s rozetovými ozdobami. Na severní straně stojí dvě věže — zachovaná středověká severovýchodní a přestavěná barokní věž na severozápadě. Sousední farní budova pochází z roku 1764 a je rovněž barokní.

Interiér

Vnitřní výzdoba patří k nejzachovalejším raně barokním souborům v regionu. Centrem chrámového prostoru je monumentální hlavní oltář z roku 1667 se scénou Zvěstování Panny Marie (restaurovanou v roce 1923) a sochami sv. Petra a Pavla. K dalším oltářům patří vánoční oltář (1679), oltář sv. Václava (1666, původně z panské kaple na hradě), oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína. Kazatelna z roku 1672 má polygonální tvar s reliéfy evangelistů a církevních otců.

Na podlaze presbytáře spočívají renesanční náhrobní desky z let 1551–1590 a pod kostelem se nachází krypta s pohřebním trezorem rodu Kokořovů, v níž je uložena měděná rakev Jiřího Petra z Kokořova.

Mimořádně cenné jsou gotické nástěnné malby z roku 1435, zachované v interiéru lodi, a renesanční kamenná křtitelnice z roku 1603 na oktagonálním podstavci. Dřevěné kůrové lavice z roku 1686 dokreslují atmosféru raně barokního prostoru.

Zvláštní zmínku si zaslouží barokní varhany z let 1774–1775, vytvořené Františkem Prokopem Nollem z Úterý. Jedná se o největší a nejlépe dochovaný nástroj tohoto varhanáře vůbec a v roce 1994 byly vyhlášeny samostatnou kulturní památkou. Restaurování jejich řezbářské výzdoby proběhlo v letech 2006–2012 z prostředků veřejné sbírky a dotací Ministerstva kultury ČR.

Mezi zvony kostela vynikají tři největší z 16. století. Největší — zvon sv. Petra a Pavla — byl odlit v roce 1534 zvonařem Matyášem z Nového Města Pražského.

Ochrana a návštěva

Kostel je od 12. února 1964 prohlášen kulturní památkou ČR (evidenční číslo 17471/4-1142) a leží v centru městské památkové zóny Žlutice. Přístupný je příležitostně — pro organizaci návštěvy nebo prohlídky se obraťte na farní úřad.

Kontakty a jak se dostat

  • Adresa: 28. října, 364 52 Žlutice
  • GPS: 50.0900, 13.1640 (pro navigaci)
  • Přístupnost: příležitostně, nejlépe po dohodě s farním úřadem
  • Farní úřad: Dukelských hrdinů 97, 364 52 Žlutice, tel.: +420 353 393 117
  • Město Žlutice: www.zlutice.cz

Nadcházející akce na místě

Žádné nadcházející akce na tomto místě.