Mikroregion
Krušné hory
Hřeben lesů, rašelinišť, výhledů a hornické krajiny UNESCO mezi Čechami a Saskem.
2019 zápis hornické krajiny UNESCO
5 českých komponent UNESCO
1 244 m Klínovec, nejvyšší vrchol
Hory s pamětí hlubší než štoly
Krušné hory nejsou kulisa za Karlovými Vary. Jsou to hory, které po staletí živily města, mincovny, sklárny i příběhy lidí na obou stranách hranice. Na první pohled působí tiše: dlouhé lesy, otevřené hřebeny, rašeliniště a vítr. Pod povrchem ale leží jedna z největších hornických krajin Evropy.
Jáchymov dal světu tolar, předchůdce slova dolar. Boží Dar a okolní hřebeny lákají na pěší i běžkařské trasy. Klínovec nabídne nejvyšší bod pohoří a široký výhled přes Čechy i Sasko. A mezi tím vším jsou místa, kde se dá zůstat úplně sám: na rašeliništi, u staré štoly nebo na cestě, která mizí v mlze.
„Krušné hory jsou krásné právě tím, že se nepředvádějí. Člověk je musí chvíli poslouchat: vítr v lese, vodu v příkopu, ticho kolem starých dolů.“
Co vás tady čeká
Hornická krajina UNESCO
Jáchymov, Boží Dar, Horní Blatná, Mědník nebo Krupka ukazují, jak těžba formovala hory i Evropu.
Klínovec a hřebeny
Nejvyšší vrchol, výhledy, bikepark, lyžování a nástup do dlouhých horských tras.
Rašeliniště a ticho
Božídarské rašeliniště a horské louky jsou nejhezčí ve chvíli, kdy nikam nespěcháte.
Přeshraniční výlety
Sasko je doslova za hřebenem. Krušné hory dávají smysl jako jeden společný česko-německý příběh.
Pro návštěvníka Karlovarského kraje jsou Krušné hory ideální protiváhou lázní: místo kolonád hřeben, místo pohárku termoska, místo městského šumu les. A přitom jsou pořád blízko. Ráno můžete pít pramen ve Varech a odpoledne stát na Klínovci.