Relikviář svatého Maura

Relikviář svatého Maura patří k nejvzácnějším památkám středověkého zlatnictví v Evropě a po českých korunovačních klenotech je nejcennějším uměleckořemeslným pokladem České republiky. Tato unikátní románská ostatková schrána ve tvaru domku byla vyrobena kolem roku 1225 v benediktinském klášteře ve Florennes v dnešní Belgii, kam se z remešské katedrály dostaly ostatky svatého Jana Křtitele, svatého Maura, svatého Apolináře a svatého Timoteje. Jako národní kulturní památka je trvale vystaven na Státním hradu a zámku Bečov nad Teplou, kde představuje hlavní bod prohlídkového okruhu.

Co relikviář ukrývá

Schrána o rozměrech přibližně 140 × 65 × 45 cm má dřevěné jádro (původně dubové, později nahrazené ořechovým) potažené plechy z pozláceného a stříbrného plechu, do kterých je zasazeno mimořádné množství zdobných prvků:

• 12 reliéfních scén ze života a mučednictví čtyř svatých
• 14 stříbrných pozlacených figurek apoštolů, Krista a sv. Maura
• 115 unikátních emailových plaket v sedmi barevných variantách
• 68 antických gem z helénistického období (chalcedon, ametyst, křišťál, safír) a barevné skleněné kabošony
• bohatá filigránová výzdoba a niello
• okolo 800 pozlacených měděných hřebíčků a ornamentálních razidel

V roce 2021 byl dokonce identifikován tzv. ropuší kámen (crapaudine) — fosilizovaný zub pravěké ryby, kterému ve středověku připisovali magické a léčivé účinky.

Dramatický příběh objevu

Po Velké francouzské revoluci a zrušení florennského kláštera byl poškozený relikviář v roce 1838 zakoupen šlechtickým rodem Beaufort-Spontin, který jej nechal částečně restaurovat a přivezl jej v 19. století na své bečovské sídlo. Po roce 1945 bylo majetkům Beaufortů na základě prezidentských dekretů zkonfiskováno a poslední aristokratický majitel Heinrich Beaufort-Spontin schránu před odchodem zakopal pod podlahu hradní kaple. Relikviář pak ležel ukrytý a zapomenutý čtyřicet let.

V roce 1984 zahájil americký podnikatel Danny Douglas s československými úřady jednání o koupi blíže neurčeného „historického předmětu". Pátrání kriminalistů pod vedením Františka Maryšky vedlo 4. a 5. listopadu 1985 k nálezu relikviáře pod podlahou bečovské kaple — jednoho z největších uměleckých nálezů 20. století. Mezi lety 1991 a 2002 prošla schrána komplexní jedenáctiletou restaurací Státního ústavu památkové péče, při které musely být znovu objeveny zapomenuté středověké zlatnické techniky.

Prohlídka

Relikviář je hlavním bodem samostatného prohlídkového okruhu na bečovském hradu. Návštěvníci si jej prohlížejí v kombinaci s expozicí věnovanou historii nálezu, restauraci a kontextu středověkého kultu ostatků. Doporučujeme rezervovat vstupenky předem, zejména v hlavní sezoně.

Vstupné

Platba kartou i hotově. Existují další zvýhodnění pro skupiny a školy.

Otevírací doba

• 1. 5. – 30. 6.: út–ne 9:00–16:00
• 1. 7. – 31. 8.: út–ne 9:00–17:00
• 1. 9. – 30. 9.: út–ne 9:00–16:00
• 1. 10. – 1. 11.: pouze so–ne 9:00–16:00
• 2. 11. – 30. 4.: zavřeno

Speciální otevření: 6. 7. (po), 28. 9. (po), 28. 10. (st), 17. 11. (út). Poslední vstup je v čase uzavření pokladny.

Kontakty a jak se dostat

• Oficiální web: zamek-becov.cz
• Adresa: nám. 5. května 13, 364 64 Bečov nad Teplou
• GPS: 50.0856, 12.8397
• Telefon: +420 353 999 394, +420 606 659 637
• E-mail: becov@npu.cz
• Rezervace skupin: becov.rezervace@npu.cz
• Správce hradu: Mgr. Tomáš Wizovský

Bečov nad Teplou leží asi 25 km jihovýchodně od Karlových Varů. Z města do historického jádra a k hradu lze pohodlně dojít pěšky od vlakového nádraží po značené trase.